Boje v Tichomoří
Vojenská operace v letech 1941-1945 v oblasti Tichomoří a jihovýchodní
Asie mezi militaristickým Japonskem, USA, Velkou Británií a jejich spojenci.
Byla součástí 2. světové války. Začala japonským útokem na
americkou námořní základnu Pearl
Harbor 7.12.1941, když v létě 1941 získalo Japonsko kontrolu nad
francouzskou Indočínou (nad Saigonem již 1940) a posílilo svůj vliv
v Thajsku. Zároveň vstoupili Japonci bez boje do Thajska, vylodili se v
Malajsku (8.12.), v Hongkongu (9.12.), na Gilbertových ostrovech a na Guamu
(10.12.), na Filipínách (11.12.).
Bleskovými taženími se Japonsko zmocnilo do jara 1942 rozsáhlých oblastí
a dosáhlo svých původně stanovených strategických záměrů
(zabralo dnešní Indonésii a řadu ostrovů, vytlačilo britské
vojáky z Barmy). Japonsko poté své plány rozšířilo, pokusilo se
po ne příliš úspěšné bitvě
v Korálovém moři (8.5.1942) o útok na ostrov Midway.
V bitvě u Midway (3.-7.6.) bylo japonské loďstvo Američany poraženo
a přešlo do strategické obrany. USA a jejich spojenci zahájili v létě
1942 protiútok.
7.8. se vylodily americké jednotky na ostrov Guadalcanal a v těžkých
bojích dobyly do konce následujícího roku celé Šalomounovy ostrovy.
Americká vojska se zmocnila Japonci okupovaných Aleutských ostrovů (polovina
roku 1943) a koncem roku zahájila ofenzívu i na západě vyloděním
na Gilbertových ostrovech. Spojenci útočili ve dvou strategických směrech,
jihozápad (generál McArthur) a západ (Ch. W. Nimitz). Japoncům se nepodařilo
udržet vnější linii obrany (Aleuty - ostrov Wake - Marshallovy ostrovy -
Gilbertovy ostrovy - Ocean a Nauru - Bismarckovo souostroví).
Po vyloděni amerických sil na Marshallových ostrovech (leden 1944)
ustoupili na novou obrannou linii Mariany - Palau - Nová Guinea - Timor - Indonésie.
Měli však ještě dostatek sil, aby se pokusili o útok do Indie a
podnikli novou ofenzívu v Číně. Oba směry spojenecké ofenzívy
se po dobytí Marian (červen-červenec 1944), po porážce japonského
loďstva v bitvě ve Filipínském moři (19.-20.6.) a po obsazení
větší části Nové Guiney spojily k útoku na Filipíny. 20.10. se
začala americká vojska vyloďovat na ostrov Leyte. 23.-26.10. utrpělo
japonské loďstvo v několika námořních bitvách, souhrnně
nazývaných bitva u Leyte, definitivní porážku a v následujících měsících
ovládla americká vojska ostrov Luzon s hlavním městem Manilou
(4.2.1945). Boje na Filipínách pokračovaly sice až do konce války, ale
obsazení Luzonu odřízlo Japonsko od surovinové základny v jihovýchodní
Asii.
Kamikaze
Zároveň zahájilo
americké letectvo na podzim roku 1944 ofenzívu proti japonským ostrovům.
Vyloděním na Iwodžimě (19.2.1945) a zejména na Okinawě (1.5.,
boje do 22.6.) získali Spojenci základny na přímých přístupech k
Japonsku. Odtud pokračovali v letecké ofenzívě, která dosáhla
svého vrcholu v létě 1945, v přípravě k invazi do Japonska,
plánované na listopad 1945 (ostrov Kjúšú) a jaro 1946 (u Tokia).
6. a
9.8. svrhla americká letadla atomové bomby na
Hirošimu a Nagasaki.
Hirošima
Nagasaki
8.8. vypověděl SSSR Japonsku válku a sovětská vojska bleskovým
útokem v Mandžusku rozdrtila japonskou kwangtungskou armádu. 14.8. vyjádřilo
Japonsko ochotu k bezpodmínečné kapitulaci, která byla podepsána na
palubě americké bitevní lodi Missouri v Tokijském zálivu. Japonsko bylo
okupováno spojeneckými vojsky. Válka v Tichomoří byla nedílnou součástí
2. světové války, charakterem bojových operaci se však od války v
Evropě značně lišila. Hlavní roli v ní hrál boj o převahu
na moři a ve vzduchu, operace pozemních sil měly většinou výsadkový
charakter. K vítězství Spojenců nad Japonskem přispělo také
partyzánské hnutí národů jihovýchodní Asie.
kapitulace Japonska
sedící MacArthur
Japonská agrese v datech
1931
|
|
září
|
japonské jednotky obsazují čínskou
provincii Mandžusko
|
1932
|
|
|
Japonsko vytváří v Mandžusku loutkový
stát Mandžukuo
|
1934
|
|
|
Do čela Mandžukua dosazen Henry Pchu-i
|
1937
|
|
|
Zahájeny bojové operace v Číně
|
|
13.12.
|
Dobyt Nanking
|
1940
|
|
27.1.
|
USA nechávají uplynout lhůtu k obnovení
obchodní smlouvy s Japonskem
|
|
září
|
V USA zřízena Společnost pro budování
podniků, důležitých pro národní obranu (Defense Plant
Corporation)
|
|
|
Americký parník American Legion pluje
vodami, které Německo prohlásilo za válečnou oblast
|
|
4.9.
|
Velká Británie postupuje Spojeným státům
na 99 let opěrné body při americkém východním pobřeží
za 50 torpedoborců
|
|
27.
9.
|
Smlouva mezi USA a Velkou Británií o dodávce
válečného materiálu za pronájem britských vojenských základen
v Atlantském oceánu (Bahamy, Bermudy, Nový Foundland, Jamajka,
Trinidad, Svatá Lucie) a předání technických vynálezů (mj.
radaru a některých postupů z jaderné fyziky)
Osa Berlín-Řím-Tokio
|
|
prosinec
|
Výdaje na zbrojení v USA 5 miliard dolarů,
za rok 1940 vyrobeno 15 000 letadel
|
1941
|
|
11.3.
|
Schválen zákon o půjčce a pronájmu
(Lend-Lease Act), opravňujícím americkou vládu dodávat válčícím
státům válečný materiál (byl použit k dodávkám hl. do
Velké Británie, SSSR, Francie a Číny)
|
|
27.3.
|
Anglie dostává od USA půjčku 7
miliard dolarů
|
|
27.3.
|
Na jaře, smlouva mezi USA a Čiankajškem
o hospodářsko-vojenské pomoci Číně
|
|
17.4.
|
F.D.R. povoluje opravu britských obchodních
i válečných lodí v amerických loděnicích
|
|
10.7.
|
Americké lodi dostávají rozkaz střílet
na německé lodi, budou-li tyto na ně útočit
|
|
30.7.
|
F.D. Roosevelt se setkal s W. Churchillem na
britské válečné lodi u Nového Foundlandu
|
|
1.8.
|
Prezidentu Rooseveltovi se dostalo zmocnění
zabavovat závody pro zbrojní účely
|
|
16.9.
|
Americké lodi dostávají rozkaz zahájit
palbu bez vyzvání a první na jakékoliv nepřátelské plavidlo v
obranném pásmu USA
|
|
listopad
|
Koncem listopadu Američané obsadili
Holandskou Guayanu (Surinam)
|
|
7.12.
|
Japonský útok
na Pearl Harbor na Havajských ostrovech
|
|
|
Japonské vylodění v Thajsku a Malajsii
|
|
8.12.
|
USA vypovídají Japonsku válku
|
|
|
Japonské vylodění v Malajsku
|
|
10.12.
|
Japonci obsadili ostrovy Guam
|
|
|
Zničen britský svaz Z
10.12.1941
plul do Siamského zálivu britský svaz Z (Royal Navy) .Byl ale zpozorován
japonskou ponorkou,která britské lodě ohlásila.Dílo zkázy
vykonaly bombardéry z pevniny.Obě hlavní britské lodě,bitevní
loď Prince of Wales a bitevní křižník Repulse,šly ke dnu a
zbylé lodě se vrátily.
|
|
11.12.
|
USA vyhlašují válku Německu a Itálii,
započala se druhá světová válka
|
|
|
Japosnké vylodění na Filipínách
|
|
24.12
|
Japonsko dobylo ostrov Wake
|
|
25.12.
|
Japonci zabrali čínský Hongkong
|
|
prosinec
|
Výdaje na zbrojení v USA 21 miliard dolarů,
za rok 1941 vyrobeno 30 000 letadel
|
1942
|
|
2.1.
|
Japonci obsadili hlavní město Filipín
Manilu
|
|
20.1.
|
Japonský útok na Barmu
|
|
23.1.
|
Japonci napadli v Tichomoří britské
ostrovy Šalamounovy
|
|
26.1.
|
Japonci poprvé bombardovali Austrálii (Port
Darwin)
|
|
leden
|
Vojenský spolek mezi USA a Austrálii,
americká vojska převzala ochranu Austrálie
|
|
15.2
|
Kapituloval Singapur
Na
konci února 1942 japonské síly obklíčily Nizozemskou Východní
Indii (dnešní Indonésie).27.2.1942 zde došlo v Jávském moři k
rozhodující bitvě.Pro Spojence nedopadla bitva dobře.Potopeny
byly lehké křižníky De Ruyter a Java a na dno je doprovodily i 3
torpédoborce.Nepodařilo se potopit jedinou japonskou loď.
|
|
2.3
|
Japonci na Jávě
Z
uzavírající se smyčky v Jávském moři se podařilo
uniknout jen malému počtu lodí.Australský lehký křižník
Perth byl spolu s americkým těžkým křižníkem Houston zničen
japonskými silami 1.března po vyplutí z Batávie.Britský těžký
křižník Exeter byl potopen i s doprovodem v Jávském moři krátce
po poledni.
|
|
březen
|
V druhé polovině března gen.
MacArthur unikl ponorkou z Manily do Austrálie
|
|
5.4.
10.4
|
5.dubna
japonské letouny udeřily na Kolombo na Cejlonu. Vyřadily sice
pouze 2 lodě,ale velmi poničily hlavně přístavní zařízení.Tentýž
den potopilo 40 bombardérů v těchto vodách britské těžké
křižníky Cornwall a Dorsetshire a způsobilo tak Royal Navy další
citelnou ztrátu.Při dalším náletu byl
cílem cejlonský přístav Tirikunámalé.Opět byla tvrdě
zasažena hlavně zařízení přístavu(na dno šla jen jedna
obchodní loď).V Bengálském zálivu přišli Spojenci o 3 další
velké lodě.Pod hladinou zmizela letadlová loď Hermes,jedna
korveta a torpédoborec.Japonci v této části Pacifiku naprosto
triumfovali…
Kapitulace americké posádky 35 000 mužů
na Bataanském poloostrově na Luzonu (Filipíny)
|
|
18.4.
|
Akce podplukovníka Doolitla - malé
bombardování Tokia
|
|
6.5.
|
Vzdala se Japoncům pevnost Corregidor před
Manilou
|
|
7.5.
|
V
květnu 1942 se Japonci obrátili k Port Moresby v jižní části
Nové Guineje.Dobytí tohoto města by otevřelo cestu k útokům
na samotné území Austrálie.Japonské úderné síly se v Korálovém
moři střetly s americkými letadlovými loděmi a došlo k
první bitvě vedené jen palubními letadly.7.5.ráno japonské
bombardéry poslaly ke dnu torpédoborec Sims a zničený tanker
Neosho musel být 11.května potopen vlastními silami. Zaútočili
ale i Američané.Dopoledne 7. května byla v Jamardském průlivu
zničena lehká letadlová loď Šoho a poškozeny byly i letadlové
lodi
Šokaku a Zuikaku.Invazní svaz se musel vrátit. 8.května Japonci vyřídili
letadlovou loď Lexington a těžce poškodili i druhou letadlovou
loď Yorktown.
7.5. - 10.5., japonské vítězství v námořní
bitvě v Korálovém moři
|
|
|
koncem května byla Japonci dobyta Barma
|
|
3.6
|
3.-7.6., bitva u Midway
|
|
6.6.
|
Japonci dobývají ostrov Attu v Aleutách
|
|
|
Japonci se vyloďují na Pupui - Nové
Guineji
|
|
7.8.
|
Začátek americké ofenzívy v jihozápadním
Tichomoří (vylodění na Guadalcanalu)
|
|
2.12.
|
Dr. Fermimu se podařilo na Chicagské
univerzitě kontrolovat uvolnění energie jádra uranového atomu
|
|
prosinec
|
Výdaje na zbrojení v USA 60 miliard dolarů,
za rok 1942 postaveno 60 000 letadel, 1 000 lodí nákladních a téměř
1 000 cisternových
|
1943
|
|
18.4.
|
Americké letouny sestřlily letadlo
admirála Jamamota
|
|
12.5.
|
Američané se znovu zmocnili ostrova
Attu v Aleutách
|
|
|
V polovině roku, Američané dobývají
Šalamounovo souostroví v Pacifiku
|
|
22.11.
|
Američané získávají souostroví
Gilbertovo
|
|
prosinec
|
Výdaje na zbrojení v USA 100 miliard dolarů
|
|
|
|
31.1.
|
Začátek spojenecké protijaponské
ofenzívy ve stř. Tichomoří
|
|
únor
|
Američané dobývají souostroví
Marshallovo
|
|
20.7.
|
Guam opět v amerických rukou
|
|
červenec
|
Američané dobývají Mariany
|
|
|
|
9.1.
|
Američané vstupují do hlavního města
Filipín Manily
|
|
17.3.
|
Američané dobývají v Tichomoří
Iwo-džimu
|
|
12.4.
|
Zemřel ve Warm Springs (GA) prezident
Franklin D. Roosevelt, viceprezident Harry S. Truman třicátým třetím
prezidentem USA
|
|
1.5.
|
Ohlášena sebevražda A. Hitlera
|
|
8.5.
|
Skončila válka v Evropě
|
|
20.6.
|
Američané dobývají Okinawu
|
|
26.6.
|
Podepsána Charta OSN
|
|
16.7.
|
První pokus s atomovou bombou v Alamogordo v
Novém Mexiku
|
|
26.7.
|
Ultimátum Japonsku
|
|
6.8.
|
První atomová bomba ve válečném použití
shozena na japonské město Hirošimu
|
|
8.8.
|
SSSR vypověděl Japonsku válku
|
|
9.8.
|
Druhá atomová bomba dopadla na město
Nagasaki
|
|
14.8.
|
Kapitulace Japonska, konec druhé světové
války
|
|
září
|
Vylodění amerických vojsk v Číně
a Koreji (do 1947 podpora Kuomintangu)
|
|
2.9.
|
Podpis protokolů o japonské kapitulaci
na americké válečné lodi Missouri v Tókijské zátoce
|
1946
|
|
5.3.
|
Churchillův projev ve Fultonu. Řekl,
že politické neshody mezi Spojenci jsou tak velké, že není možno
toto spojenectví nadále udržet (začátek "studené války")
|
Válka v Tichomoří 1941-42
Konec roku 1941
a jaro 1942 znamenalo pro Spojence v Pacifiku takřka nepřetržitou
sérii katastrof. Počínaje tragédií v Pearl
Harboru, přes potopení Prince of Wales a Repulse, pád Malajska,
Singapuru, Guamu, Filipín, Rabaulu, až k výpadu japonského 1. úderného
svazu do Indického oceánu a obsazením Holandské východní Indie konče.
Těch několik plamínků statečného odporu, jako Wake, Bataan
nebo Corregidor, bylo zhašeno krví jejich obránců či nerozhodností
a obavami velení. Zdálo se, že nic na světě nemůže zastavit
japonský příval. Japonské císařství velmi rychle ovládlo prostor
podstatně větší než celá Evropa s nepředstavitelným množstvím
nerostného bohatství. Jeho ozbrojené síly, výtečně vycvičené
a zakalené boji v Číně, téměř nikde nenarazily na
rovnocenné protivníky.
Snad jen na
jihu čínského bojiště existovala hrstka mužů, které nelze
nevzpomenout: Létající tygři penzionovaného plukovníka amerického
letectva Claire Lee Chenaulta způsobující Japoncům až neskutečné
obtíže. Ale geniální taktik, stratég a velitel Chenault byl na počátku
války mezi tehdejšími spojeneckými důstojníky pouze světlou výjimkou.
Velitelem
amerických pozemních sil v Tichomoří se stal poněkud pompézní
a velmi pyšný generál Douglas MacArthur, který opustil své muže na Filipínách až na přímý
rozkaz z Washingtonu od prezidenta F. D. Roosevelta. Při svém
odletu z Mindanaa pronesl svou památnou větu: "Já
se vrátím!". Ale zatím ani zdaleka nebylo nikoho s kým
by se mohl vrátit. Pod jeho velením byly pouze nepočetné jednotky přicházející
na australské území a slabé letectvo marně se snažící ubránit
severní pobřeží Nové Guineje. Jeho čas měl teprve přijít.
Admirál Nimitz
V čele
amerických námořních sil v Pacifiku stanul krátce po útoku na
Pearl Harbor do té doby nepříliš známý Texasan admirál Chester
W. Nimitz, jehož prvním úkolem bylo vyzdvihnout bitevní
lodě z přístavní rejdy Pearl Harboru a z Havaje vytvořit
prvotřídní základnu.
I další
dálněvýchodní velmoc, holandská Východní Indie, se záhy ocitla na
kolenou a její nepředstavitelné nerostné bohatství začalo plynout
do Japonska. Válka vypukla také kvůli ropě, a přestože Holanďané
zničili na svých ropných polích co se dalo, nyní z nich měli
užitek Japonci.
Britové měli
dost svých starostí s japonským postupem v Barmě a s netajenou
snahou Indie zbavit se koloniální závislosti třeba i s pomocí
Japonců. O situaci v Číně a zvláště v její
armádě se nedá říci cokoli jiného než že byla absolutně
beznadějná. Záleželo pouze na rozhodnutí Japonců, kdy a co obsadí.
Čínská armáda, a zvláště její důstojnický sbor, byla
prodchnutá korupcí a defétismem.
nahoru
